Smrt osoby určuje v zásadě lékař, který úmrtí nahlásí obecnímu úřadu, příslušného podle posledního bydliště zesnulého. Zdejší matrika zaznamená úmrtí do matriční knihy úmrtí a uvědomí věcně a místně příslušný soud, který zahájí pozůstalostní řízení usnesením, na základě kterého je notář pověřen jako soudní komisař k provedení řízení o pozůstalosti podle rozvrhu řízení o pozůstalosti. Pozůstalostní řízení ovšem může být zahájeno i na návrh dědice, zejména, pokud zůstavitel zemřel v zahraničí. Dědické řízení musí být zahájeno vždy, i když zůstavitel nevlastnil žádný majetek.
Prvním úkonem notáře je tzv. předběžné šetření. Pověřený notář si předvolá osoby, které jsou obeznámeny s rodinnými a majetkovými poměry zesnulého - nejčastěji vypravitele pohřbu. Smyslem předběžného řízení je zejména zjistit možné dědice, získat informace o zanechaném pořízení pro případ smrti a zjištění majetkových poměrů zůstavitele, včetně existence případného společného jmění manželů. Toto šetření slouží pouze jako prvotní obeznámení notáře s majetkovými a rodinnými poměry zůstavitele, veškeré důležité informace si zjišťuje notář sám prostřednictvím veřejných databází a spoluprací s jinými institucemi (banky, katastru nemovitostí apod.).
Po skončení předběžného šetření si notář zjišťuje informace o zůstaviteli sám, nejčastěji prostřednictvím Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky, kde hledá informace o případné existující závěti, dědické smlouvě nebo jiných podkladech sloužících k dědickému řízení. Okruh dědiců ověřuje v centrální evidenci obyvatel. Přehled o vlastnictví nemovitostí notář získá z katastru nemovitostí a v případě peněžních účtů se může obrátit přímo na banku.
Pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek patřící do jeho pozůstalosti, notář řízení zastaví. Zanechal-li zůstavitel jen majetek s nepatrnou hodnotou, nebo majetek bez hodnoty, pak majetek vydá tomu, kdo vypravil pohřeb zůstavitele a současně se dědické řízení zastaví.
Jakmile si notář objasní veškeré skutečnosti potřebné pro vedení pozůstalostního řízení, nařídí tzv. konečné jednání. Na konečné jednání svolá notář veškeré možné dědice a poučí je o jejich dědickém právu a taktéž o jejich právech a povinnostech.
V případě, že se dědici dohodnou na vypořádání svých dědických podílů, vydá notář usnesení o schválení dohody o dědictví. Pokud se dědicové nedohodnou, vydá usnesení, podle kterého bude dědictví rozděleno dle zákonných podílů. Po nabytí právní moci usnesení je dědické řízení v zásadě ukončeno. Pokud byla součástí dědictví nemovitá věc, samotný notář ohlásí změnu vlastníka v katastru nemovitostí.
Na konci celého řízení notáři náleží odměna za jeho služby, která se vypočítává podle notářského tarifu, a to v návaznosti na hodnotu dědictví.
V případě, že se po pravomocném skončení dědického objeví majetek zůstavitele, který nebyl zahrnut do pozůstalosti, je tento majetek dodatečně projednán.
Autoren:
JUDr. Vojtěch Steininger, LL.M.
Mgr. Hedvika Hartmanová
Dipl.-Jur. Jan Sommerfeld, MLE
Hartmanová & Steininger, advokáti
Kaprova 15/11
CZ – 110 00 Praha 1
Tschechien
Email: info@hast-ak.com
Internet: www.hast-ak.com
Copyright © 2017 -
Rechtsstand zum 1.9.2017.
Das vorliegende Merkblatt wurde mit größter Sorgfalt erarbeitet. Dennoch übernehmen Herausgeber und Autor für die Richtigkeit von Angaben, Hinweisen und Ratschlägen sowie für mögliche Druckfehler keine Gewähr.
Das Merkblatt ist einschließlich aller seiner Teile urheberrechtlich geschützt. Jede Verwertung außerhalb der engen Grenzen des Urheberrechts ist ohne Zustimmung der Autoren oder des Herausgebers unzulässig und strafbar. Dies gilt insbesondere für Vervielfältigungen, Übersetzungen, Mikroverfilmung sowie für das Einspeichern und die Verarbeitung in elektronischen Systemen.