Zůstavitel zřídí odkaz, pokud v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, nejčastěji dědici, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Může se jednat o movitou věc, ale i nemovitou. Odkazovníkem může být jen osoba, která je způsobilá dědit. Odkazem se tudíž odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popř. na zřízení práva. Právo na odkaz uplatňuje odkazovník přímo vůči dědici. Tímto se odkazovník liší od samotného dědice, jemuž nabytí dědictví potvrzuje soud.
Odkazovník má jiné postavení než samotný dědic. Vzhledem k tomu, že odkazovník není dědicem, neodpovídá věřitelům za dluhy pozůstalosti.
Odkazy připadají k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů s výjimkou případu, kdy zůstavitel zvlášť přikáže splnění odkazu jednotlivému spoludědici nebo odkazovníku. Zároveň musí každému z dědiců zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina, která není zatížená odkazy. A pokud by zůstavitel zatížil dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu.
Autoren:
JUDr. Vojtěch Steininger, LL.M.
Mgr. Hedvika Hartmanová
Dipl.-Jur. Jan Sommerfeld, MLE
Hartmanová & Steininger, advokáti
Kaprova 15/11
CZ – 110 00 Praha 1
Tschechien
Email: info@hast-ak.com
Internet: www.hast-ak.com
Copyright © 2017 -
Rechtsstand zum 1.9.2017.
Das vorliegende Merkblatt wurde mit größter Sorgfalt erarbeitet. Dennoch übernehmen Herausgeber und Autor für die Richtigkeit von Angaben, Hinweisen und Ratschlägen sowie für mögliche Druckfehler keine Gewähr.
Das Merkblatt ist einschließlich aller seiner Teile urheberrechtlich geschützt. Jede Verwertung außerhalb der engen Grenzen des Urheberrechts ist ohne Zustimmung der Autoren oder des Herausgebers unzulässig und strafbar. Dies gilt insbesondere für Vervielfältigungen, Übersetzungen, Mikroverfilmung sowie für das Einspeichern und die Verarbeitung in elektronischen Systemen.